Textilie
souhrnný název pro textilní surovinu a z té vyrobený polotovar a výrobek. Za textilii je považován i výrobek, který obsahuje i jinou než textilní surovinu, pokud vlastnosti textilního povrchu nebo fyzikálně technologické vlastnosti textilie jsou podstatné pro použití výrobku a netextilní materiál má jen doplňující význam.
Tkanina
plošná textilie skládající se ze dvou i více soustav osnovních a útkových nití, které jsou navzájem provázány v kolmém směru plátnovou, keprovou nebo atlasovou vazbou. Tkaniny rozdělujeme podle použitých surovin a způsobu zpracování na bavlnářské, hedvábnické, vlnařské a lnářské.
Konstrukce tkaniny
vyjadřuje hlavní a zásadní stavební prvky tkaniny, k nimž patří vazba, dostava, druh nitě, materiálová kompozice, plošná hmotnost, úprava, případně i vzor, tvořený snováním a házením.
Dostava
udává počet osnovních a útkových nití na šířku a délku 1 cm tkaniny. Je to hustota tkaniny vyjádřená v osnově a útku. Označuje se také zlomkem, v němž čitatel udává počet nití osnovních a jmenovatel útkových.
Útek
soustava příčných nití ve tkanině, je více zvlněná než osnovní nitě.
Osnova
soustava podélných nití ve tkanině. Jsou s ní souběžné pevné kraje tkaniny. Obvykle je méně zvlněná než útkové nitě, čímž lze zjistit polohu tkaniny z malého vzorku.
Střída
střída vazby tkaniny je určitý počet osnovních a útkových vazných bodů, který se ve vazbě tkaniny pravidelně a neustále opakuje.
Vazný bod
místo na tkanině, kde se kříží osnovní a útkové nitě. Rozeznáváme osnovní vazný bod, kdy osnovní nit je nad nití útkovou, útkový vazný bod, kdy útková nit je nad nití osnovní.
Tkaní
vzájemné opakované provazování a sjednocování soustavy osnovních a útkových nití v plošnou textilii pomocí některého ze tří systémů vazeb (plátnové, keprové, atlasové) na tkalcovském stavu. Technologií tkaním jsou vyráběny tkaniny, stuhy a koberce.
Vazba
je způsob, kterým je vzájemně provázána u tkanin soustava podélných osnovní a příčných útkových nití, u pletenin způsob vzájemného provázání nití. Má vliv na pružnost, pevnost, omak, splývavost, strukturu, tepelnou izolaci a celkový vzhled textilie. Základní tkalcovská vazba je plátnová, keprová a atlasová. Kromě nich se rozlišuje množství vazeb odvozených a složených. K základním pletařským vazbám patří zátažné a osnovní pleteniny v jednolícním a oboulícním provedení.
Základní vazba tkaniny
je plátnová vazba, keprová vazba a atlasová vazba, z nichž jsou podle určitých pravidel vytvořeny mnohé další odvozené, smyšlené a dvojité vazby.
Plátnová vazba
nejjednodušší a nejhustěji provázaná oboustranná základní vazba se stejným. vzhledem lícní i rubní strany tkaniny. Má nejmenší střídu 2/2, kdy dvě nitě osnovní a dvě útkové jsou různě provázány. Používá se u všech druhů tkanin. K nejužívanějším plátnovým vazbám odvozeným patří rypsová, zvětšené plátno, panama apod.
Keprová vazba
má nejmenší střídu S/3, takže se střídají vždy tři osnovní a tři útkové nitě v různém provázání, které se stále opakuje, a tím je vytvářeno úhlopříčné řádkování. Jestliže na lícní straně převládají osnovní nitě, je to keprová vazba osnovní, útková keprová vazba má na lícní straně převahu útkových nití. Používá se u nejrůznějších typů tkanin. K neznámějším keprovým vazbám odvozeným patří: křížový, lomený, přerušovaný, přisazovaný, složený, stínový, víceřádkový, vícestupňový, zesílený a zpáteční kepr.
Atlasová vazba
má nejmenší střídu 5/5, vzdálenost vazných bodů i jejich směr se řídí postupným číslem, které je stanoveno podle určitých zásad a podle velikosti střídy vazby. U atlasové vazby útkové na lícní straně převládají útkové nitě, osnovní atlasová vazba má na lícní straně převahu osnovních nití. Vazné body se v atlasu pravidelném vzájemně nedotýkají. Atlasová vazba dává tkanině hladký a lesklý povrch. Nejčastěji se používá atlasová vazba u hedvábnických tkanin, běžně se však používá i u tkanin bavlnářských a vlnařských. K nejužívanějším atlasovým vazbám odvozeným patří nepravidelný atlas, přisazovaný atlas, smíšený atlas, stínovaný atlas, zesílený atlas a adria vazba.
Rypsová vazba
odvozená plátnová vazba, která je vytvořena zesílením (přidáním) vazných bodů po osnově nebo po útku, čímž na tkanině vzniknou charakteristická žebra. Ryps podélný má žebra ve směru osnovy, ryps příčný má žebra napříč tkaninou ve směru útku
Referenční vzorek
vzor či předloha určená k posouzení jakosti k textilie z hlediska technických znaků, odpovídajících stanoveným normám. Musí mít všechny náležitosti a údaje dohodnuté mezi výrobcem a odběratelem.