Články

22.01.2015Technická tkanina - vlastnosti a úpravy

Tkaniny – vlastnosti a úpravy

Režná tkanina
Neupravená tkanina - tkanina přirozeného zabarvení charakteristického pro použitý druh přírodního materiálu.

Užitková vlastnost
schopnost a způsobilost tkaniny nebo pleteniny plnit fyzikální a chemické vlastnosti pro stanovený účel jejich použití. Může k nim patřit trvanlivost, mačkavost, míra ošetřování a odolnost proti jiným deformacím.

Kategorie tkanin
skupina tkanin vymezená tradičně ustálenými znaky, které udávají výrobci, odběrateli a spotřebiteli vlastnosti t., složení použitých surovin, jejich popis, konstrukci, technologii úpravy a účel použití. Je to obzvláště vzhled, omak, pružnost, pevnost, příp. i barevnost a někdy i konkrétní informace o použitých surovinách, nitích a hmotnostech.

Úprava
všeobecný název pro všechny technologické postupy zušlechťování textilií, které po tkaní nebo pletení mají zlepšit jejich vzhled, povrch, omak a další vlastnosti. Konečná úprava může být trvalá, tedy nevypratelná, nebo s omezenou dobou trvání. Úpravy rozdělujeme na mechanické (za sucha) a chemické (za mokra). Základní konečné upravy jsou: antistatická úprava, barvení, broušení, dekatování, fixace, flaušová úprava, hydrofobní úprava, nepromokavá úprava, nehořlavá úprava, antistatická úprava, proti plísňová úprava atd.

Fixace
zušlechťovací proces, kterým, se ustalují nebo zlepšují vlastnosti syntetických vláken, nití nebo hotových textilií, případně se zabraňuje jejich pozdějším deformacím. Principem f. je uvolnění vnitřní struktury vláken, přizpůsobení požadovaným rozměrům a tvarům, při stabilizaci tohoto stavu. F. syntetických materiálů se provádí působením suchého tepla (horkým, vzduchem, kontaktním teplem, sálavým teplem) nebo působením vlhkého tepla (sytou nebo prohřátou párou při teplotě 110 až 130 °C). Polyamidová a polyesterová vlákna se fixují působením suchého tepla ( polyamid až 175°C, polyester až 205°C). 

Kalandrování
úprava používaná u bavlnářských, hedvábnických, méně u vlnařských tkanin, které při ní procházejí mezi dvěma i více válci, jež jsou tvrdé, z oceli, a měkké, s papírovým nebo bavlněným povrchem. Přitlačováním se získá tkanina s hladkým, lesklým vzhledem a plným omakem.

Broušení
povrchová úprava, používaná nejčastěji u bavlnářských, méně u vlnařských a polyesterových tkanin. Tkanina při ní prochází brusnými válci opatřenými smirkovým nebo skleněným prachem. Na tkanině se vytvoří hladký vlasový povrch, jímž se získá měkký sametový omak. 

Bělení
Postup, který se provádí ve vodním prostředí před, během nebo po postupu praní, vyžadující použití oxidačního prostředku, buď chloru nebo oxidačních/nechlorových prostředků, za účelem odstranění nečistot a skvrn a/nebo zlepšení bělosti. Bělení chlorem - prostředek uvolňující chlornanové ionty v roztoku, např. chlornan sodný Oxidační/nechlorový bělící prostředek - prostředek uvolňující oxidační látky v roztoku Aktivátor bělení - prostředek umožňující, aby bělení probíhalo při nižších teplotách praní. 

Nehořlavá úprava
uplatňuje se u tkanin, z nichž se zhotovují pracovní oděvy pro riziková pracoviště, a u bytových textilií. Používá se při ní hydrogenfosforečnanu amonného a močoviny. Tkaniny s n. u. při přímém styku s plamenem zuhelnatí, ale nedochází k rozšíření ohně.

Antistatická úprava
slouží k odstranění nežádoucích účinků elektrostatického náboje syntetických vláken, která se nabíjejí elektrostatickou elektřinou při výrobě i nošení tkanin a pletenin. Elektrostatický náboj způsobuje nežádoucí přilnavost a špinivost. A. ú. se provádí antistatickými chemickými přípravky, které působí dočasně nebo trvale.

Impregnace
napouštění, nánosování chemických prostředků, které odrážejí vodu, na textilie k dosažení nepropustnosti vody nebo vodných roztoků.

Impregnovaná tkanina
Je zušlechťovaná plošná textilie, která obsahuje buď na svém povrchu nebo i uvnitř všechny potřebné chemikálie a textilní pomocné přípravky (TPP) dle stanoveného technologického předpisu za účelem provedení kvalitní a) předúpravy - např. praní či vyvářky, bělení apod. b) vlastní mokré úpravy - např. barvení, potiskování apod. c) vlastní suché úpravy - např. kalandrování, počesávání apod. d) konečné či speciální úpravy - např. nemačkavé, nežehlivé, vodoodpudivé a pod.

Hydrofobní (HF), vodoodpudivá úprava – (W/R water repel)
používá se u tkanin určených hlavně na oděvy, které mají chránit před deštěm a vodními roztoky. Druhy hydrofobního přípravku ovlivňuje jakost provedené ú. i její stálost při praní nebo chemickém čištění. Úprava se provádí zaplněním pórů tkaniny filmotvornou sloučeninou nebo nanesením sloučenin, které odpuzují vodu a mají vysoké povrchové napětí na jednotlivá vlákna či tkaninu.

  Vodoodpudivostí nazýváme schopnost textilií do určité doby odolávat dešti. Vodoodpudivé textilie nenasáknou déšť do své struktury okamžitě, ale naopak tvoří na povrchu izolované kapky, které můžeme např. klepnutím z oděvu snadno odstranit. Nezaměňujte tuto vlastnost s nepromokavostí.

Textilie s vodoodpudivou úpravou jsou tedy schopny po určitou dobu ochránit před promoknutím, ne však po delší dobu, ne za silného deště a ne v případě, kdy z určitých příčin je voda mechanicky vtlačována do látky, jako např. při silném větru, při otírání oděvu o různé předměty jako větve stromů, trávu apod. Vodoodpudivosti se dociluje různými tepelnými nebo chemickými úpravami tkaniny.

 Doba, po kterou si materiály udrží schopnost odpuzovat vodu, je různá. Záleží na způsobu úpravy. V každém případě se však vodoodpudivost po určité době ztrácí vlivem mechanického působení, působením deště - kyselé deště situaci zhoršují, znečištěním textilie a i vlastním praním, zvláště při používání nevhodných pracích prostředků. Vodoodpudivost textilií je proto třeba obnovovat. Máme k tomu řadu prostředků, které zakoupíte i s návodem ve všech outdoorových prodejnách. 

Nepromokavost, voděodolnost
  Aby materiál dokázal odolávat vytrvalejším vodním srážkám, musí být voděodolný a k tomu je třeba jiných technologií a úprav, než těch, které postačují v případě vodoodpudivosti.

Prvním způsobem je nanášení porézní hmoty na vlastní textilii. Tím vznikají tzv. zátěrované materiály.

  Schopnost materiálu odolávat vodě se vyjadřuje výškou vodního sloupce, který je tento materiál schopen udržet, než začne bezprostředně vodu propouštět. Většinou se udává v mm vodního sloupce a platí, že čím vyšší sloupec materiál udrží, tím více je schopen odolávat promoknutí. 

Zátěr nebo nánost PVC,PUR nebo ULY vrstvy
je plastik na podkladu, vyrobený pigmentovaným nánosem plastu na tkaninu nebo jiný podkladový materiál. K nánosování se používá plastů z polyvinylchloridu(PVC), polyurethanu(PUR) a polyakrylátu(AKR) nebo jejich kombinací.